Portugalština (língua portuguesa) spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské vetve, spolu se španelštinou, katalánštinou a galicijštinou. Portugalština se rozšírila po svete v prubehu 15. a 16. století, když si Portugalsko vytvorilo svou koloniální ríši, která pretrvala (s výjimkou Brazílie) až do roku 1975 (Mosambik, Angola), popr. 1999, kdy Portugalsko prišlo o svou poslední zámorskou kolonii - Macao, které bylo tehdy predáno Cíne. Z toho vyplývá, že portugalština je v soucasné dobe úredním jazykem více nezávislých státu a je také casto používána jako druhý jazyk. Krome vlastní portugalštiny existuje ješte na dvacet kreolských jazyku vytvorených prevážne na bázi portugalštiny. V dusledku emigrace z Portugalska v posledních desetiletích se portugalština stala jazykem významných menšin v západní Evrope a severní Americe.

Portugalština (língua portuguesa) spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské vetve, spolu se španelštinou, katalánštinou a galicijštinou. Portugalština se rozšírila po svete v prubehu 15. a 16. století, když si Portugalsko vytvorilo svou koloniální ríši, která pretrvala (s výjimkou Brazílie) až do roku 1975 (Mosambik, Angola), popr. 1999, kdy Portugalsko prišlo o svou poslední zámorskou kolonii - Macao, které bylo tehdy predáno Cíne. Z toho vyplývá, že portugalština je v soucasné dobe úredním jazykem více nezávislých státu a je také casto používána jako druhý jazyk. Krome vlastní portugalštiny existuje ješte na dvacet kreolských jazyku vytvorených prevážne na bázi portugalštiny. V dusledku emigrace z Portugalska v posledních desetiletích se portugalština stala jazykem významných menšin v západní Evrope a severní Americe.