Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohranicující vnitrek bunky od vnejšího prostredí a kontrolující pohyb látek do bunky a ven z bunky Bunecná membrána je selektivne permeabilní pro ionty a organické molekuly, a v zásade chrání bunku pred vnejšími vlivy. Skládá se z lipidové dvouvrstvy se zakotvenými proteiny. Bunecná membrána se podílí na ruzných bunecných procesech jako bunecná adheze, výmena iontu a bunecná signalizace, také slouží jako cílová struktura pro nekolik extrabunecných struktur, vcetne bunecné steny, glykokalyxu a vnitrního bunecného cytoskeletu. Cytoplazmatická membrána muže být umele vytvorena.

Plazmine membrana, citolema, plazmolema ( – lipdinys, darinys, lemma – apvalkalelis) – visu organizmu lasteliu dengiamasis sluoksnis, reguliuojantis molekuliu srauta i lasteles vidu ir iš jos.

Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohranicující vnitrek bunky od vnejšího prostredí a kontrolující pohyb látek do bunky a ven z bunky Bunecná membrána je selektivne permeabilní pro ionty a organické molekuly, a v zásade chrání bunku pred vnejšími vlivy. Skládá se z lipidové dvouvrstvy se zakotvenými proteiny. Bunecná membrána se podílí na ruzných bunecných procesech jako bunecná adheze, výmena iontu a bunecná signalizace, také slouží jako cílová struktura pro nekolik extrabunecných struktur, vcetne bunecné steny, glykokalyxu a vnitrního bunecného cytoskeletu. Cytoplazmatická membrána muže být umele vytvorena.

Plazmine membrana, citolema, plazmolema ( – lipdinys, darinys, lemma – apvalkalelis) – visu organizmu lasteliu dengiamasis sluoksnis, reguliuojantis molekuliu srauta i lasteles vidu ir iš jos.