Hercynidy/Waryscydy – góry powstałe w czasie orogenezy hercyńskiej/waryscyjskiej (trwającej od środkowego dewonu do końca permu). Orogen waryscyjski ma charakter spolaryzowany z wyraźnymi strefami internidów i eksternidów.

Hercynské nebo variské, nekdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnení byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách behem devonu (416 – 359 Ma) a karbonu (359 – 299 Ma), konkrétne se udává 390 – 310 Ma. Byl zpusoben srážkou superkontinentu Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl retezec nekolik tisíc metru vysokých pohorí, který se táhl napríc nove vzniklým superkontinentem Pangeou. Tato pohorí nemela dlouhého trvání. Již behem permu (299 – 251 Ma) byla srovnaná erozí. Mnohá dnešní pohorí, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, (napr. Krkonoše) získala svou výšku mnohem pozdeji, když byla behem alpinského vrásnení vyzvednuta podél zlomových linií; tvar jejich vrcholových partií však nadále ukazuje zarovnaný prvohorní povrch.

Hercynidy/Waryscydy – góry powstałe w czasie orogenezy hercyńskiej/waryscyjskiej (trwającej od środkowego dewonu do końca permu). Orogen waryscyjski ma charakter spolaryzowany z wyraźnymi strefami internidów i eksternidów.

Hercynské nebo variské, nekdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnení byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách behem devonu (416 – 359 Ma) a karbonu (359 – 299 Ma), konkrétne se udává 390 – 310 Ma. Byl zpusoben srážkou superkontinentu Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl retezec nekolik tisíc metru vysokých pohorí, který se táhl napríc nove vzniklým superkontinentem Pangeou. Tato pohorí nemela dlouhého trvání. Již behem permu (299 – 251 Ma) byla srovnaná erozí. Mnohá dnešní pohorí, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, (napr. Krkonoše) získala svou výšku mnohem pozdeji, když byla behem alpinského vrásnení vyzvednuta podél zlomových linií; tvar jejich vrcholových partií však nadále ukazuje zarovnaný prvohorní povrch.