Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je utváret a rozvíjet sídelní útvary (mesta, vesnice) jako funkcní a vyvážené celky. Urbanistické projektování navrhuje usporádání sídel, jejich cástí a navazujících cástí krajiny a navazuje tak na architekturu, poprípade krajinnou architekturu. Ve strední, jižní a východní Evrope se pod termín urbanismus zpravidla zahrnuje i plánování sídel, které je složkou územního plánování. Územní plánování se zabývá plánováním a regulací vývoje mest, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o smerování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, harmonickému usporádání území, udržení ekologické rovnováhy a ochrane kulturního dedictví s cílem zajištení udržitelného rozvoje území v environmentálním, sociálním a hospodárském ohledu.

Urbanistika – mokslas apie miestus. Jis sukurtas architektu, pletotas JAV apie 1950 metus drauge su regionu planavimu. Glaudžiai susijes su žemetvarka, komunikaciniu tinklu planavimu, migraciju tarp miesto ir kaimo bei regionu tyrimais, remiasi kraštovaizdžio studijomis. Bandomas gristi matematiniu ir ekonominiu modeliavimu optimizavimo tikslais.

Urbanistika (trajta e pashquar urbanistikë) është studimi dhe teoria e ndërtimit dhe pajisjes me shërbime të qyteteve ose kulturave kryesisht urbane. Në Shqipëri, historikisht, me termin Urbanistikë, është nënkuptuar Projektim urban. Gjithashtu, në Shqipëri pas vitit 1990, si sinonim me termin Urbanistikë është përdorur edhe termi Planifikim urban por ky i fundit vë theksin edhe tek proceset politike - krahas atyre teknike - të planifikimit që karakterizojnë sistemet demokratike me pushtet te decentralizuar, p.sh. përgjithësisht vendimarrja për llojet e lejuara të përdorimit të tokës bëhet në nivelin lokal dhe jo atë qëndror dhe kryesisht me procese pjesmarrje të publikut. Në ligjin e fundit të miratuar nga qeveria shqiptare Për planifikimin e territorit futet edhe termi Planifikim i territorit që është një koncept më i gjerë që përfshin edhe planifikimin urban.

Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je utváret a rozvíjet sídelní útvary (mesta, vesnice) jako funkcní a vyvážené celky. Urbanistické projektování navrhuje usporádání sídel, jejich cástí a navazujících cástí krajiny a navazuje tak na architekturu, poprípade krajinnou architekturu. Ve strední, jižní a východní Evrope se pod termín urbanismus zpravidla zahrnuje i plánování sídel, které je složkou územního plánování. Územní plánování se zabývá plánováním a regulací vývoje mest, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o smerování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, harmonickému usporádání území, udržení ekologické rovnováhy a ochrane kulturního dedictví s cílem zajištení udržitelného rozvoje území v environmentálním, sociálním a hospodárském ohledu.

Urbanistika – mokslas apie miestus. Jis sukurtas architektu, pletotas JAV apie 1950 metus drauge su regionu planavimu. Glaudžiai susijes su žemetvarka, komunikaciniu tinklu planavimu, migraciju tarp miesto ir kaimo bei regionu tyrimais, remiasi kraštovaizdžio studijomis. Bandomas gristi matematiniu ir ekonominiu modeliavimu optimizavimo tikslais.

Urbanistika (trajta e pashquar urbanistikë) është studimi dhe teoria e ndërtimit dhe pajisjes me shërbime të qyteteve ose kulturave kryesisht urbane. Në Shqipëri, historikisht, me termin Urbanistikë, është nënkuptuar Projektim urban. Gjithashtu, në Shqipëri pas vitit 1990, si sinonim me termin Urbanistikë është përdorur edhe termi Planifikim urban por ky i fundit vë theksin edhe tek proceset politike - krahas atyre teknike - të planifikimit që karakterizojnë sistemet demokratike me pushtet te decentralizuar, p.sh. përgjithësisht vendimarrja për llojet e lejuara të përdorimit të tokës bëhet në nivelin lokal dhe jo atë qëndror dhe kryesisht me procese pjesmarrje të publikut. Në ligjin e fundit të miratuar nga qeveria shqiptare Për planifikimin e territorit futet edhe termi Planifikim i territorit që është një koncept më i gjerë që përfshin edhe planifikimin urban.