Rusini (Rusnacy, Ruśniacy, Rosjanie lub Rusowie, dawniej też Rusacy, od gr. Ρωσία = Ruś/Русь) – termin odnoszony historycznie do wschodniosłowiańskich narodów:

• Rosjan Wielkorusinów, Wielkorusów, Wielkorosjan
• Ukraińców (Małorusinów, Małorusów, Małorosjan)
• Białorusinów

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky Русини; ; ) jsou východoslovanské etnikum, které bývá považováno za samostatný národ. Podle etnických příznaků se dělí na pět skupin. Jsou to Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (Hajnalé). Nikdy neměli vlastní národní stát, nejblíže k tomu byli v dobách samosprávné země Podkarpatská Rus v rámci Československa.

Rusini (Rusnaci, Ruteni), maleni narod iz grupe Istočnih Slavena čija se stara postojbina nalazila u Prikarpatskoj Rusiji, odnosno dijelu Ukrajine, na granici s Poljskom, Slovačkom, Mađarskom i Rumunjskom. Sjedište regije je grad Užgorod. Centri Rusina u "južnom dijelu Carstva" su Petrovci, kod Vukovara, u Hrvatskoj, te Ruski Krstur (Руски Керестур), kod Kule, u Bačkoj (Vojvodina, Srbija). Rusini se sastoje od nekoliko manjih grupa. Na Karpatima to su Bojki (zapadni Karpati), Lemki u Beskidima (Poljska) i Huculi. Austro-Ugarska Monarhija, koja je dugo pod svojim okriljem držala zemlje naseljene Rusinima, kolonizirala je dio u današnju Vojvodinu i u zapadni Srijem, u okolicu Vukovara, gdje i danas žive.

Rusini (njemacki:Ruthenen, Russinen) - samonaziv za Ukrajince do 19. vijeka, u zapadnoj Ukrajini i narocito Karpatskoj Ukrajini (Zakarpatju) do 20. vijeka.

Rutenii sau rusinii sunt locuitorii unei zone din inima Europei Central Răsăritene, la nord şi la sud de Munţii Carpaţi. Teritoriul de baştină, cunoscut şi sub denumirea de Rusia Subcarpatică, se întinde în părtile limitrofe ale Ucrainei, Slovaciei şi Poloniei. Denumirile sub care mai sunt cunoscuţi sunt multiple: ruşi carpatini, rusini, rusini carpatini, rusini ucraineni, ruteni, ruteni transcarpatini.

Rusini (Rusnacy, Ruśniacy, Rosjanie lub Rusowie, dawniej też Rusacy, od gr. Ρωσία = Ruś/Русь) – termin odnoszony historycznie do wschodniosłowiańskich narodów:

• Rosjan Wielkorusinów, Wielkorusów, Wielkorosjan
• Ukraińców (Małorusinów, Małorusów, Małorosjan)
• Białorusinów

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky Русини; ; ) jsou východoslovanské etnikum, které bývá považováno za samostatný národ. Podle etnických příznaků se dělí na pět skupin. Jsou to Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (Hajnalé). Nikdy neměli vlastní národní stát, nejblíže k tomu byli v dobách samosprávné země Podkarpatská Rus v rámci Československa.

Rusini (Rusnaci, Ruteni), maleni narod iz grupe Istočnih Slavena čija se stara postojbina nalazila u Prikarpatskoj Rusiji, odnosno dijelu Ukrajine, na granici s Poljskom, Slovačkom, Mađarskom i Rumunjskom. Sjedište regije je grad Užgorod. Centri Rusina u "južnom dijelu Carstva" su Petrovci, kod Vukovara, u Hrvatskoj, te Ruski Krstur (Руски Керестур), kod Kule, u Bačkoj (Vojvodina, Srbija). Rusini se sastoje od nekoliko manjih grupa. Na Karpatima to su Bojki (zapadni Karpati), Lemki u Beskidima (Poljska) i Huculi. Austro-Ugarska Monarhija, koja je dugo pod svojim okriljem držala zemlje naseljene Rusinima, kolonizirala je dio u današnju Vojvodinu i u zapadni Srijem, u okolicu Vukovara, gdje i danas žive.

Rusini (njemacki:Ruthenen, Russinen) - samonaziv za Ukrajince do 19. vijeka, u zapadnoj Ukrajini i narocito Karpatskoj Ukrajini (Zakarpatju) do 20. vijeka.

Rutenii sau rusinii sunt locuitorii unei zone din inima Europei Central Răsăritene, la nord şi la sud de Munţii Carpaţi. Teritoriul de baştină, cunoscut şi sub denumirea de Rusia Subcarpatică, se întinde în părtile limitrofe ale Ucrainei, Slovaciei şi Poloniei. Denumirile sub care mai sunt cunoscuţi sunt multiple: ruşi carpatini, rusini, rusini carpatini, rusini ucraineni, ruteni, ruteni transcarpatini.