Kilíkie (
řecky Κιλικία,
Kilikia) byl ve
starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova
Malá Asie. Kilíkie zaujímala území sousedící na západě s
Pamfýlií a na východě se
Sýrií. Její severní hranici tvořil hřeben pohoří
Taurus, který jí izoloval od centrální
anatolské plošiny. Pouze jediná úzká soutěska, ve starověku nazývaná Kilikijská brána (
latinsky Pylae Ciliciae), jí poskytovala spojení s
Kappadokií. Na jihu byla Kilíkie omývána
Středozemním mořem, jež jí oddělovalo od
Kypru, s nimž udržovala blízké kontakty. V dnešní době se tento kraj nazývá Çukurova a tvoří součást
Turecka.